Strašidelná místa
26.05.2012 22:40
Karel Kýr
Mezi strašidelná místa patři bezesporu strašidelné domy. Každý z nás alespoň jeden takový příběh známe. Pro jevy ve strašidelných domech jsou různé výklady. Mimo jiné je z těchto jevů obviňován hřmotivý duch ( Poltergeist), který prý provází některé chlapce a dívky v jejich pubertě. Jevy ve strašidelných domech bývaly také dávány do souvilslosti se sebevraždou, která byla v takovém domě spáchána. Sebevraždu jako „hřích“ odsuzují skoro všechna velká náboženství (snad jen kromě řecko-římského polytheismu a japonského náboženství). Dokonce i ateisté pokládají sebevraždu jako nesociální čin. Také pro okulismus je sebevražda neblahým činem, který má vzápětí zlé následky. Okultisté jsou přesvedčeni, že ve strašidelném domě byla vždy nakonec „spatřena“ lidská bytost, která v něm ukončila svůj život. Jjevy ve strašidelných domech máme v mnoha případech podrobně popsány. Díky knize profesora Vladimíra Vondráčka a Františka Holuba Fantastické a magické z hlediska psychiatrie jsem se dověděl o knize R. Lamberta Spuk, Gespenster und Apportphänomene. Autor v nich popisuje mnoho nevysvětlitelných jevů. R. Lambert tvrdí, že při „kamenných deštích“ létaly kameny do místnosti někdy dokonce i při zavřených oknech a dveřích, tedy zcela nevysvětlitelně skrze zdi a stropy, což Lambert vysvětluje „čtvrtým rozměrem“. Při takových jevech prý létaly kameny dovnitř podivnými drahami, v letu se zachytit nedaly, ale uhnuly, a i když někdy létaly velmi prudce, nikdy žádnou osobu nezasáhly, nebo zcela jen lehce. Lambert v uvedené knize píše o deštích nejen kamenů, ale i uhlí, drobných mincí (v Paříži r. 1846), vápna (ve Slezsku r. 1807), mléka a vína (v Itálii r. 1903), dokonce i výkalů. Roku 1831 prý bylo na ostrově Jávě bílé oblečení domorového jedenáctiletého děvčátka nevysvětlitelně několikrát do ruda popliváno rudými slinami od žvýkaného betelu, který se tam všeobecně žvýká.
Svědci takových výjevů uvedli v jednom případě, kdy docházelo k vrhání těžkých těžkých konví a krajačů s mlékem, že tyto nádoby se nekutálely po schodech podle fyzikálních zákonů, ale že se nad nimi snášely ve vzduchu, jako by je nesla neviditelná ruka. Na jednom statku v Německu r. 1916 prý „cosi“ znovu a znovu odvazovalo dobytek ve chlévě, odvazování bylo možné pozorovat, ale ne odvazující ruce, přičemž dobytek řval, vyhazoval a potil se. Ono „cosi“ tamtéž vysazovalo dveře ze závěsů a házelo poleny, džbány, mísami a konvemi tak prudce, že se rozbíjely. Neživé předměty ono „cosi“ nešetřilo“, ale vyhýbalo se zraňování lidí. Na Jávě r. 1831 byl domorodý kněz, který přišel „strašidlo“ zaříkávat, neviditelnou rukou zpolíčkován a korán mu byl vyražen z ruky.
V roce 1870 v jednom domě na Urale lítaly modravé jiskry a koule, které působily požáry; chytaly od nich na židlích ležící obleky, přičemž propálená místa, i když byla právě uhašena vodou, byla žhavá; chytaly postele a to zespoda; z podlahy vyrazil oheň a zapálil na jedné ženě šaty, které na ní před svědky vzplanuly, aniž však sama utrpěla popáleniny.
Jak tyto jevy vysvětlit? Působí zde podvědomí nějakého „média“, nebo duch zemřelého člověka (sebevraha), nebo opravdu nějaký démon?
Diskusná téma: Strašidelná místa
Neboli nájdené žiadne príspevky.