Skutečný stavební kámen konečného řešení

26.05.2012 18:03

Ondra Procházka

Konečné řešení, takto byl nejvyššími nacistickými pohlaváry nazván poslední proces k „vyčištění lidstva“. Toto konečné řešení mělo na svědomí až 10  milionů lidských životů, málo kdo však pravý zdroj tohoto nejkrutějšího činu v lidské historii zná.

Hned k úvodu chci říct, že v žádném případě nesympatizuji s jakýmikoliv názory Třetí říše. Na následující řádcích předkládám fakt, že SS byla velmi nadšena do okultistických praktik a mnohdy se jimi i řídila. Dále poukazuji na fakt,  že největší nacističtí pohlaváři byly silně přesvědčeni v ezoterické myšlení a věřili v sílu energie a artefaktů jak biblických tak jiných. Valná hromada hlav nacistického Německa  byla přesvědčena, že válka lze vyhrát pouze tehdy, když Třetí říše půjde v souladu se starým věděním a mnohdy i neuvěřitelnými „skutečnostmi“.

Mohlo by se zdát, že za největší likvidací nevinných lidí stojí jedna osoba. Malý muž hubenější postavy s obdélníkovým knírkem, který za řečnickým pultem kontroverzně káže k německému lidu, tak si asi většina z Vás představí führera Adolfa Hitlera. Do dějin se zapsal jako největší tyran v historii.

Adolf Hitler však přímým organizátorem a hlavou nacistického zájmu nebyl. Z opravdu velké části ho ovlivnil vedoucí propagandy, šéf gestapa a ministr zahraničí Heinrich Himmler, který byl doslova posedlý okultními a ezoterickými praktikami, které v této době hýbaly celým světem. Základním stavebním kamenem konečného řešení se stala literatura rusky Heleny Petrovny Blavatské, která Himmlera naprosto fascinovala. Helena Blavatská se narodila v carském Rusku roku 1831 a zemřela v Londýně roku 1891. S okultistickou literaturou se dostávala do styku již od útlého dětství, neboť její dědeček, který byl v rozenkruciánském bratrstvu, měl doma knihovnu plnou této literatury. Navíc se u ní velice brzy začaly projevovat parapsychologické vlastnosti, jako telekineze, telepatie a materializace. Později sama začala psát a vydala velice známé knihy jako „Tajná nauka“.  V roce 1837 se odstěhovala do New Yorku, kde později také zakládá Theosofickou společnost, která sdružovala pro mnohé, šílené lidi, kteří tvrdili, že mají schopnost levitace, komunikace s nadpozemnem atd…

Je známá také se svými vizemi o budoucnosti, kdy popisovala letadla a cestování vesmírem. Himmlera však zaujala právě kniha „Tajná nauka“, kde Blavatská popisuje postupný příchod mnoha civilizací (zřejmě mimozemských), které se navzájem střetávaly a následně se tvořily nové kultury, nebo naopak zanikaly.

Velice přesně popisuje vznik Atlantidy a Lemurie. Bytosti, které se zde usadily, měli být na vysoké inteligenční a duchovní úrovni, měli snad pocházet i z nějakého šlechtického rodu. Jedna z ras se měla usadit u severního pólu (prý hyperboreáni), další zase na kontinentu uprostřed Atlantiku, který později pohltily vlny oceánu (Atlantida ?), jiná zase měla být na neznámém souostroví v Tichém oceánu. Co se týče „Atlánské“ civilizace, měli to být obři, kteří vymysleli elektřinu a ani létání jim nebylo cizí. Jednou v noci však přišla velká vlna a celou civilizaci až na pár jedinců spláchla do hlubin oceánu. Těm pár zachráněných se podařilo utéci do střední a severní Asie. Jedné skupině do pouště Gobi ( zde má být podle badatelů jeden ze vstupů do podzemní říše Agharta) a dalším do Tibetu, kde se dostali do záhadné podzemní říše a města Šambala (Shambhala). Zde pak mělo dojít k vzniku nové rasy, která byla později pro nacisty tolik vyhledávaná. Ano hádáte správně. Právě v této obrovské podzemní říši se měli podle Blavatské objevit první Árijci (bytosti nordického vzhledu). Tato civilizace má pod našima nohama přežívat dodnes (https://prochazkaondrej.wordpress.com/2011/12/28/konspirace-hollow-earth-je-nase-zeme-duta/). O pár tisíc let přišla doba, kdy se tato civilizace měla stát elitou světa. Tyto plány měl ve své hlavě Heinrich Himmler již ve dvacátých letech minulého století a období druhé světové války mělo být ideální pro jejich realizaci.

 Najděte všechny, nastolíme nový světový řád!

Himmlerův plán zněl jasně. Vyhledat v podzemí žijící Árijce a vytvořit tak silnou skupinu čistokrevných. Himmlerovi bylo jasné, že potřebuje pomocníky na uskutečnění jednoho z nejšílenějších plánů, jaké lidská hlava vymyslela. Skutečně se mu to povedlo a už ve 40. letech měl na své straně muže, jako byl Joseph Goebbels, Rudolf Hess, Herbert Wiligut, nebo Karl Haushofer. Jistě není náhoda, že všichni tito lidé byli členy stále záhadné okultistické společnosti Vril, která se z velké části teorií o podzemní říši, nebo duté zemi zabývala. Klíčovou osobou byl nejdříve Herbert Wiligut, který měl nalézt vhodné sídlo pro nadlidi, jak se sami nazývali. Wiligut měl prý dar nahlédnout do minulosti a také do prožitků svých předků. Tímto způsobem určil hrad Wewelsburg, který se následně stává neoficiálním sídlem nechvalně proslulé SS (). Právě SS má být onou elitou nadlidí. Hrad Wewelsburg v severozápadním Německu byl nacisty uzpůsoben do přesných historických prvků. V jeho zasedací místnosti nechyběl  Artušův kulatý stůl a v dalších místnostech známé relikvie, o které se nacisté zajímali a údajně také získali. Ať už zde bylo kopí jímž byl do boku bodnut  Ježíš, archa úmluvy, nebo cokoliv jiného, hrad Wewelsburg byl centrem lidí „čisté rasy“. Zvláště Heinrich Himmler kladl důraz na architekturu a dokonce dal část hradu „předělat“ do staroněmeckého stylu, jelikož sám byl přesvědčen, že je převtělený Jindřich Ptáčník – zakladatel saské dynastie králů. Himmler měl vše plně promyšlené a tak byly nacistickými špičkami vytvořeny plány expedic, které se vydaly do Tibetu, Grónska, Jižní Ameriky, Islandu a Antarktidy (do oblasti Schwabenland – nacisty dále pojmenované území Neuschwabenland).  Je náhoda, že na všech těchto místech se má nacházet vstup do podzemní říše Agharta? Možná máte pocit, že zde vůbec nevzpomínám Adolfa Hitlera a je to pocit prosto správný. Adolf Hitler sice o těchto plánech věděl a dával na ně svolení, ale jinak mu byly celkem „lhostejné“. Himmler a Goebbels ho stále přesvědčovali, že pokud se jim podaří docílit těchto okultistických cílů, tak mu tyto skutečnosti vyhrají válku. Je samozřejmě lákavé něčemu takovému věřit, a tak Hitler se vším souhlasil, i přes to, že se těmto nápadům prakticky vysmíval. Jeho zájem vzrostl až při využití těchto poznatků v technologickém pokroku, ale o tom za chvíli. Cílem expedic, tedy jak už jsem říkal bylo najít civilizaci árijských (zřejmě mimozemských) bytostí – možných potomků z Atlantidy. Zda nacisté uspěli není dosud jasné, ale od těchto expedic, které započali již okolo roku 1939 se začaly technologie Třetí říše rapidně zlepšovat a obměňovat. Už tehdy byly zřejmě vysloveny úvahy o konečném řešení „nečistého“ obyvatelstva. Nejdřív však byl cíl jediný.

Vyhrát válku

Himmler a Goebbels dokázali Hitlera dostat doslova na provázky a on už byl jen loutkou „vedoucí nacistické Německo“. Skutečná organizace pocházela ze skupiny lidí, mezi niž zapadli právě  Himmler s Goebbelsem. Touto dobou se právě německé technologie začaly velice dobře vyvíjet. Když na konci třicátých let pozval do Berlína konstruktéra a vědce Viktora Schaubergera, bylo jasné, že právě on dokáže se skupinou prvotřídních odborníku sestrojit Hitlerem tolik vysnívané Wunderwaffe. Tyto zázračné zbraně byly vyvíjeny i skvělým nacistickým konstruktérem Wernherem von Braunem, který později dostal spojené státy do vesmíru. Byl to výborný výrobce raket, které Hitlerovo Wunderwaffe také zahrnovaly. Dále se však měli nacisté pokoušet o zcela šílenější zbraně, které jakoby snad okopírovali od „podzemních přátel z vesmíru“, kteří v nich podle mnohých přiletěli na naši planetu. Jedná se o velký výzkumný projekt Vril jehož zájmem bylo vytvořit stroje Haunebu, které nikdy nebyly 100% doloženy. Plány SS týkající se tohoto projektu jsou často zpochybňovány a označovány za podvrhy. Když se vrátíme k Viktorovi Schaubergerovi, měl to být právě on, kdo údajně již v 50. letech úspěšně testoval let na bázi antigravitace. I takto měly být konstruovány letouny nápadně podobné dnešním „létajícím talířům,  které podle mnohých badatelů, měli být letouny přenášející nacisty vyvíjenou atomovou bombu.

Holocaust, nervozita, útěk

Jak se mohlo zdát, že se Němci dostávají blíže k vítězství, nebylo tomu tak. Hitler již zažíval silné deprese (i přes to, že zázračné zbraně již možná byly vyrobené). Nervozita padla i na další „vůdce“ Německa. Všechny koncentrační (dle nacistů očišťovací) tábory byly v plném chodu, ale neklid vzbuzovala především silná sovětská a americká armáda. Pár vyhlazovacích táborů již padlo, ale ten největší – komplex Auschwitz se stále držel. Když došlo i k jeho zničení, německá elita byla zdrcena a navíc jí šlo i o její krk. Krátce před koncem  II. světové války měla být uspořádaná poslední „konečná“ expedice k Antarktidě, kam se několik set nacistů mělo skutečně dostat, ale pohlaváři jako Goebbels a Himmler to měli spočítané. Zatímco Heinrich Himmler byl po zajetí nalezen otráven podobně jako celá rodina Goebbelsových, smrt Adolfa Hitlera je dodnes žijící záhadou. Oficiálně měl zemřít ve svém berlínském bunkru po rozkousnutí kyanidové pilulky a následném průstřelu hlavy společně se svou novomanželkou Evou Braunovou, ale jeho ostatky nikdy nebyly nalezeny. Hitler měl být podle několika verzí odvezen do Argentiny, nebo právě na základnu v antarktické oblasti Neuschwabenland. Údajná lebka Adolfa Hitlera byla po vědecké expertíze označena za lebku ženy ve věku 20 – 40 let. Německé ponorky měly být i několik měsíců po konci druhé světové války pozorovány v oblasti jižního Atlantiku. Adolf Hitler měl být i po své „smrti“ několikrát spatřen důvěryhodnými lidmi, ale to už je jiný příběh, stejně tak jako známá operace High Jump, ke které doporučuji nalézt bližší informace. Doufám, že tento článek alespoň částečně splnil svůj účel nastínit skrytou stranu nacismu a uvažování některých jeho představitelů.