Okolo planéty Mars, našej najbližšej planéty kolujú chýry, mýty, legendy a pod. Každý už zrejme pozná zvláštny útvar na Marse, pripomínajúci ľudskú tvár či iné, čo pripomínajú pyramídy. Ako sa neskôr ukázalo, bola to len hra tieňov ( s čím naopak ja, rovnako ako ďalší zástanci tejto konrtoverznej teórie, jednoznačne nesúhlasím – poznámka šéfredaktora ) No to, čo sa vysvetliť nedalo, sú záhadné straty prieskumných sond. Poďme sa na to pozrieť…
Mars a jeho mesiace – dejisko všetkého
Všetko sa to začína v roku 1971. Ruské sondy Mars 2 a Mars 3 stratili kontakt zo zemou krátko po pristaní. Ďalej sa príbeh odohráva takto: v roku 1988 sa strácajú ďalšie ruské sondy Phobos 1 a 2. Ich úlohou je vyfotografovať povrch Marsu a potom majú zamieriť na jeho mesiac Phobos. Prvá sonda sa však k Marsu ani nedostane, pretože je pri ceste k nemu prerušený kontakt. Druhá sonda sa dostala na obežnú dráhu a zahájila fotografovanie. O dva dňi neskôr, 25.marca 1989, keď má zamieriť k mesiacu Phobos, je spojenie prerušené. Sonda sa začína nečakane točiť okolo vlastnej osi, akoby ju niečo zasiahlo. O rok neskôr sú zverejnené fotografie, ktoré sonda Phobos 2 odfotila tesne pred jej zánikom. Fotografie sú publikované ruskou ( vtedy sovietskou ) pilotkou Marinou Popovičovou v Mníchove. Na viacerých fotkách je možné vidieť dlhý cigarovitý objekt, ktorý za sebou zanecháva svetelnú stopu a mieri k sonde. Hovorí fotka pravdu? Ak áno, čo na fotke zachytáva? Neúspešne dopadne aj americká sonda Mars Observer, vyslaná na obežnú dráhu v roku 1992. Obežnej dráhy Marsu však ani nedosiahne. V roku 1993, krátko pred plánovaným vstupom na obežnú dráhu jej signál odznie. Špekuluje sa o tom, že sonda vybuchla. No poďme sa pozrieť na tieto veci zblízka…
Už aj vedci potvrdili, že Mars kedysi vodu mal a niektorí hovoria, že ju ešte má. Jeho dva mesiace Phobos a Deimos môžu byť podľa niektorých umelého pôvodu, či dokonca duté. Naozaj sondy zostrelili mimozemšťania, ktorí majú na Marse a jeho mesiacoch nejaké vojenské základne? Je však dosť možné, že Phobos a Deimos sú v skutočnosti asteroidy, ktoré si Mars podmanil svojou gravitáciou. Ale vráťme sa k sondám. Prvý úspech, zaznamenaný sondou priniesla americká Mariner 4, vypustená v roku 1964. Ďalej sú vysielané už spomínané Mars 2 a 3, ktoré však skončili neúspechom. Americká sonda Viking I v roku 1976 urobila viacero snímok z oblasti Cydonia. Medzi ne patria staré známe pyramídy a dve fotky s označením 35A72 a 070A13, na ktorých je zobrazená neznáma štruktúra, ktorá sa nápadne podobá na ľudskú tvár. V roku 1980 fotky potvrdia aj ďalšie sondy Vincent di Pietro a Gregory Molenaar, ktoré oblasť Cydonia fotili tiež. V tejto dobe už NASA hlási, že na Marse nebolo nič také zaznamenané, potvrdzujú to totiž novšie fotografie, ktoré už ukazujú, že tvár nebola ničím iným než normálnou skalou alebo horou. A čo pyramídy? Ku nim sa už NASA nehlási vonkoncom.
Sme už dávno na Marse?
Bývalý pracovník tajných služieb Milton Cooper tvrdí, že na Mars už ľudská noha vkročila, a to konkrétne v 60. rokoch. Podľa neho prvá sonda pristála už v roku 1962, a chvíľu potom začala byť na Marse budovaná kolónia. Taktiež podľa neho nejaká Alternatíva 3, vytvorená USA a vtedajším ZSSR, je plán ktorý by ľudstvo dokázal premiestniť na Mars v prípade globálnej katastrofy. V tej dobe, už má byť na Marse zriadené prvé miesto.
Dodatok Milan Banáš:
Pred pár dňami vynikajúci server ProcProto.cz napísal:
Jak známo, kolem Marsu obíhají dva měsíce nepravidelného tvaru – Phobos a Deimos. S největší pravděpodobností se jedná o asteroidy, které Mars svojí gravitací zachytil. Pro definitivní zodpovězení této otázky bude nutné odebrat z jejich povrchu vzorky. A právě k Phobosu se letos v listopadu vypraví ruská automatická sonda »Fobos – Grunt«. Let potrvá přibližně 11 měsíců, přičemž cílem mise bude mj. sesbírat vzorky hornin měsíce a úspěšně se s nimi vrátit na Zemi. Sonda bude také zkoumat atmosféru samotného Marsu a zkoumat příčiny vzniku prachových bouří.
V souvislosti s plánovaným letem se dostává na přetřes i záhadný objekt na povrchu Phobosu – jakýsi monolit zhruba na úrovni rovníku měsíce. Upozornil na něj svého času už legendární astronaut a druhý muž na Měsíci Edwin „Buzz“ Aldrin, který v jednom televizním pořadu řekl: „Musíme navštívit měsíce Marsu, v první řadě Phobos. Je na něm »Monolit« – velmi zvláštní stavba, která na takhle malé »bramboře« o průměru něco přes 20 kilometrů nemá co dělat.“ O existenci monolitu není pochyb, otázkou je, kdo ho tam postavil a proč. Na to nemá „Buzz“ odpověď: „Jeho autorem je vesmír nebo Bůh, chcete-li…“
údajný Monolit. Naozaj mimozemská stavba, či skôr “obyčajne neobyčajný kus trčiacej skaly?”
»Monolit« byl objeven v roce 1989 na snímcích, které na Zem poslala sonda Mars Global Surveyor. Je na měsíční straně přivrácené k Marsu a vědci jeho výšku odhadují na 76 metrů. Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) existenci zajímavého artefaktu nekomentoval. Ale před časem se k němu vyjádřil zástupce kanadské kosmické agentury Alan Hildebrand: „Jestli jednou dorazíme k onomu monolitu, možná pak nebude třeba létat jinam.“ Mezitím se množí nejrůznější spekulace: jde o umělý výtvor? Nebo o nějakou zvláštní horu? Ufologové mají samozřejmě jasno – jde o pozůstatek nějaké stavby, kterou tady kdysi vybudovali mimozemšťané.
Prozkoumá tedy monolit mise »Fobos – Grunt«? Viktor Chartov z Lavočkinovy konstrukční kanceláře, který měl stavbu sondy na starosti, na tuto otázku ruských novinářů odmítl odpovědět. A v Institutu kosmického výzkumu RAN jim řekli, že o monolitu slyší poprvé v životě…
Článok napísal: Jaroslav Cabuk dodatok: Milan Banáš