Mohla být Eva stvořena z Adamova žebra?
26.05.2012 21:38
Karel Kýr
I ten, kdo nečetl bibli, slyšel o tom, že Bůh (bohové) stvořil Evu z Adamova žebra. Tato věta biblickým badatelům dodnes způsobuje nemalé starosti. A ateisté se nad ní posměšně usmívají. Jak to tedy mohlo být? Možné vysvětlení podává spisovatel Walter Jörg Langnein v knize Záhadné syndromy. Píše:
„Je však možné následující vysvětlení – biblický text vychází ze starší sumerské předlohy. Sumerský klínový znak pro ,žebro´se nazývá ,ti´. ,Ti´ však má ještě další význam: ,životní síla´. Nabízí se nám tedy nový výklad, který plně odpovídá století genové techniky: bohové odebrali Adamovi životní sílu. Životní síla se nalézá v buňce. Gen je informační nosič dědičnosti. Základní informace je uložena v molekule DNK. Pokud se změní základní pořadí v molekule DNK, vytvoří se touto umělou mutací gen s jinými dědičnými faktory.“
Teoreticky by tedy mohl vzniknout z „hloupé opice“ bez řečového centra inteligentní člověk, který dokáže jazykově artikulovat. Ale k tomu, aby takto pozměněný tvor nezůstal ojedinělým exemplářem a mohl se dále rozmnožovat, by musela být zmutovaná, tedy změněna sada chromozomů vložena i do ženského protějšku. Tedy mohlo jít přinejmenším o umělé oplodnění. I to najdeme v bibli, v První knize Mojžíšově, verš 25 čtvrté kapitoly. Ovšem i zde se může vyskytnout problém. Walter Jörg Langnein ve výše zmíněné knize píše:
-Z moderních překladů se to dá ovšem poznat jen těžko. Takový překlad uvádí: „I poznal opět Adam svou ženu a ta porodila syna a dala mu jméno Šét. Řekla: Bůh mi vložil do klína jiného potomka místo Ábela, kterého zabil Kain.“ Teprve doslovný překlad objasňuje, co zde bylo původně myšleno. Šét (Seth, Schet) znamená (jak vysvětluje i český ekumenický překlad bible) Do klína vložený. Doslovný překlad 25 verše pak zní: „ Adam opět obtěžkal svou ženu a ta mu porodila syna, který se jmenoval Do klína vložený, neboť bohové mi vložili do klína cizí semeno za Ábela, kterého zabil Kain.“ Pečlivá analýza originálního textu prozrazuje, že tu došlo zřejmě k prolnutí dvou různých vět. Jedna věta je napsána ve třetí osobě: „I poznal opět Adam svou ženu a ta porodila...“ Další věta, pocházející pravděpodobně ze staršího zdroje, je uvedena v první osobě. Sama Eva dosvědčuje: „Neboť bohové mi vložili do klína cizí semeno za Ábela, kterého zabil Kain.“
Staroindický epos Mahábhárata vznikl o několik tisíciletí dříve než Starý zákon. Popisuje se v něm podobný proces. V díle Nala a Damajantí, které je součástí tohoto eposu se dočteme, že nejmocnější vládce své doby, jistý Bhíma, měl jediné velké přání, které se mu dosud nesplnilo. O co šlo?
Monarcha toužil po dědici a ještě po dalších dvou dětech. Dověděl by se o tom Rsí, prostředník mezi nebeskými bohy a lidmi. Jednu dobu Rsí pobýval delší dobu u královských manželů a získal od nich vyčerpávající popis jak by měly tyto děti vypadat. Rsi předal tyto informace bohu Dhámánovi, který nechal zhotovit tři „chlapecké a tří dívčí perly“. Tyto perly byly implantovány královně, Bhímově ženě a ta otěhotněla. A v žádoucím pořadí a přesně porodila tři chlapce a tří dívky. Děti vypadaly tak, jak si to panovnický pán přál.
Nejstarší text v lidských dějinách je pravděpodobně Epos o Gilgamešovi. Tvrdí se v něm, že Gilgameš byl pouze z jedné třetiny člověk a dvou třetin bůh. Stejně jako v bibli má být jeho samota zmírněna druhem. Hrdina to důrazně požaduje – stěžuje i u bohyně Aruru: „Ty, Aruru, stvoř obraz, bytost, nikoli však pouštní zvíře.“
Aruru mu vyhověla a stvořila Enkidua. Výslovně se zdůrazňuje, že půdovně byl „zvířeti podoben“, se zvířaty chodil k napajedlu a s nimi také spal. Ale z divoké zvířecí bytosti se změnil v inteligentního člověka teprve zásluhou božské manipulace.
Tento článek nezpochybňuje nepřetržitý vývoj od primitivních jednobuněčných organismů až k opičím předkům člověka. Týká se vývojového skoku k inteligentní bytosti - k homo sapiens. Podle starých bájí jsou za tento „skok“ odpovědni bohové z vesmíru.