Město, které postavili bohové

25.05.2012 21:45

Ondra Procházka

Po celém světě jsou k vidění ruiny starodávných měst, které, jakoby pocházely z ničeho a jejich stavitelé jsou neznámí. Avšak pokud bych měl vzpomenout na jedno pro mě nejvýznamější, je to rozhodně bolívijské Puma Punku.

 

 

 

 

Nacházíme se v jedné z nejznámějších archeologických lokalit Jižní Ameriky. Tiahuanaco (sahá do doby až 27 000 let př.n.l.) se nachází na okraji údolí Altiplana u jezera Titicaca. Tuto oblast měl po obrovské povodni založit sám bůh Viracocha, který je znázorněn na známé Sluneční bráně, právě v Tiahuanacu.

Samotné ruiny „indiánského“ města se objevují v téměř každé knize týkající se AAteorie a dokonce i Erich v. Däniken jim často věnuje hned první kapitolu svých knih.

Puma Punku je zajímavé ze dvou pohledů: první je fakt, že se nachází v prostředí, které by člověk pro stavbu něčeho takového volil až na posledním místě (poloha, absence surovin) a na druhém místě je nutno vzpomenout technickou stránku ruin. Obrovské kamenné bloky jsou čistě a přesnými řezy opracované, na blocích jsou čistě vyřezané milimetrové drážky, jakoby by do nich bylo něco zasouváno. Myslím si, že s prostředky doby kamenné bylo něco takového zkrátka nemožné.

Pojďmě se tedy na záhadu podívat podrobněji.

Ruiny se nacházejí v nadmořské výšce 4000 m.n.m. a v jejich blízkém okolí nenajdeme, žadné materiální zdroje, z kterých museli stavitelé čerpat. Dnes už víme, že žula z níž jsou bloky vytvořené pochází z Peruánské oblasti Cerro de Skapia, která je od Puma Punku vzdálena  cca 70km. Jednoduše, obrovské kusy kamenů musely být přepravovány na relativně velkou vzdálenost. Ale jak ? Obecně známá tvrzení archeologů o posouvání předmětů pomocí klád tu nepřipadá v úvahu, jelikož v této nadmořské výšce žádné stromy nerostou .

Když konečně pohlédneme na zbytky starých staveb, užasneme přesností, jakou museli autoři dominovat. Desítky kamenných bloků ve tvaru písmene H, jsou téměř naprosto identické, jakoby se jednalo o přesné kopie, nebo odlitky. Jak už jsem vzpomněl, bloky jsou přesně opracované a nalezneme na nich několik milimetru široké drážky, ve kterých jsou pravidelně rozmístěny kruhové otvory. Jaký byl účel těhto otvorů ? Byl to snad nějaký neobvyklý stavební princip vzájemného spojování jednotlivých bloků?  V roce 1999 udělal tým AAS v čele s EvD počítačový model, který dokonale potvrzuje toto tvrzení.

Máme tu však další háček. Takováto stavba by byla na stavbu neuvěřitelně náročná a bylo by zapotřebí přesných geometricky správných plánů a návrhů, kterými tehdejší obyvatelé rozhodně nedisponovali, jelikož neznali formu zápisů, natož složitých výpočtů.

Celosvětově známý badatel G. Tsoukalos, který ruiny navštívil před třemi lety, si dal tu práci a v Palm Spirngs (Kalifornie) navštívil věhlasného kameníka, který mu na otázku zda by mohl udělat něco podobného jako jsou detaily PumaPunkských bloků odpověděl „Že ani za nejvyšší finanční nabídku něco takového dělat nebude. Prý je to technicky skoro nemožné“.

Názory na původ staveb

Vědci považují za autory tohoto monumentálního díla indiány kmene Aymara ( žijíci v Peru, Chile, ale také v Bolívii). Aymarové však sami sebe  ani své předky nepovažují za stavitele tohoto téměř „nadlidského díla“. Podle jejich legend jej postavily bohové za jedinou  noc. Město bylo lidmi dlouhé dny využíváno, ale poté se bohové vrátili, město zvedli a uvrhli právě na dnešní planinu PumaPunku.

Bohové lidu Aymara jsou sami o sobě velice zvláštní kapitolou. Oplývali totiž neuvěřitelnými znalostmi a překvapivě uměli i létat.

Další názory pak tvrdí, že ruiny jsou pozůstatkem města, které vytvořila velice vyspělá  civilizace (nikoliv  však mimozemská), která se v toku dějin naprosto ztratila.

Jak bylo tedy Puma Punku postaveno, za jakým účelem a kým ? Odpověď si nejspíš vygenerujete sami, ale na tu pravou si ještě budeme muset počkat.