Krakatit, Věc Makropulos. Co Čapek ve svých dílech popisuje, my teprve objevujeme
Na spisovatele Karla Čapka lze pohlížet z tolika úhlů pohledu, že je nereálné zmínit je v délce tohoto článku. Jeho život byl a dosud je současně i průřezem stavu společnosti a jejího vývoje. Nejdříve oblíben, potom zatracován, potom zakazován, následně se skřípěním zubů tolerován a nyní znovu oblíben. Téma, které je hodno magisterské práce studenta filozofie. Téměř jistě bylo něco podobného napsáno, ale nechci po tom pátrat.
Karel Čapek
Mám rád záhady a mystéria, proto jsem si u mého oblíbeného spisovatele vybral jeho díla utopická. Každému se jistě vybaví informace, že čeština obohatila jazyky celého světa o slovo robot. Pro pořádek je třeba říci, že Karel Čapek chtěl ve své hře RUR, ony bytosti pojmenovat slovem, laboři. Slovo robot bylo nápadem jeho bratra Josefa, ale to není důležité.
Továrna na absolutno, Krakatit, Věc Makropulos. Možná si řeknete, co je na těch příbězích tajemného a záhadného? Skoro nic, až na ten fakt, že jsou téměř sto let staré a že to, co Čapek popisuje, teprve objevujeme.
Řekneme-li Krakatit, vyslovujeme minulost i současnost. Gigantická exploze sopky Krakatoa, v roce 1883, byla zřejmě předobrazem tohoto utopického románu. Pokud však čteme příběh pozorně, a trochu rozumíme chemii, zjistíme ke svému úžasu, že Čapek zde popisuje výbušniny, které byly tehdy známy jen úzké skupince odborníků. Jejich existence byla prokázána teprve na laboratorních stolech, a nikoliv v tajných armádních skladech.
Konspirační teorie se přímo nabízejí. Spisovatel Karel Čapek byl Svobodným zednářem a snad právě tam, v úzké skupině velmi vzdělaných lidí, se mohl dostat k nějakým informacím. Popisovat uvolnění atomové energie dvacet let před první jadernou explozí, je přinejmenším velmi zvláštní.
Druhá konspirační teorie je moje vlastní. Sice trochu delší, ale také velmi lákavá. Budoucí spisovatel studoval v Paříži ve stejné době, kdy jistý antikvář Voynich koupil v italském městečku Frascati, malý pergamenový svazek. Rukopis, který přinese v budoucnosti mnoho bezesných nocí všem, kterým nerozluštěné záhady berou spánek. Není to tak složité. Pan Voynich po oslavě úspěšného nákupu zřejmě zaspal, a jeho loď do Londýna odplula. Zamířil tedy domů po souši. V Paříži se mohli tito pánové setkat a seznámit. Třeba v nějaké kavárničce. Pan knihovník se mohl zvídavému mladíkovi z Prahy pochlubit svým úlovkem a Čapek si zase mohl prolistovat rukopis se záhadným písmem a tajuplnými kresbami.
Voynich / voynichov rukopis, písmo
Zvláštní, zajímavé zážitky si lidé uchovávají v paměti obvykle velmi dlouho. Pokud se však ještě zapojí fantazie, vznikají velmi zajímavá díla. Text, který se sice dá číst, ale význam uniká. Vlastně pustá kakofonie zvuků, bez jakékoliv logiky. A co když je to jenom naše zdání, že text nemá logiku? Co když ta slova stačí přečíst hezky nahlas, pomalu a ve správném pořadí? Tak, jako je přečetla o deset let později Emilie Marty, ve Věci Makropulos?
autor: Karel Dudek
foto: zdroj wikipedia
článok vyšiel na webe: NasRegion.cz