Ježíšovo narození v Betlémě souviselo se sčítáním lidu. Nebýt tohoto sčítání, Ježíš by se narodil jinde. Zprávu o tom můžeme najít v Lukášovu evangeliu (2:1-3). Je v něm uvedeno, že když Caesar Augustus nařídil v celé Římské říši provést sčítání lidu „všichni lidé cestovali, aby byli sepsáni, každý do svého vlastního města“. Ježíšův adoptivní otec Josef se kvůli této povinnosti vydal společně s Marií na cestu „do svého vlastního města“ Betléma, kde se , jak je známo, narodil Ježíš. Proč v té době sčítání? Mělo usnadnit výběr daní a odvody k vojenské službě.
Sčítání lidu bylo osvědčeným nástrojem státní správy už v Egyptě. Odborníci tvrdí, že když v roce 30 před n. l. Římané dobyli Egypt, převzali tamější systém sčítání lidu a zavedli podobný postup v celé své říši. Existuje o tom doklad? V Britské knihovně je uložen výnos místodržitele Egypta z roku 104 n.l. Je v něm uvedeno:
„(Tak řekl) Galus Vibius Maximus, egyptský prefekt: Nastal čas pro sčítání lidu, je proto nutné, aby se všichni ti, kdo z jakéhokoli důvodu bydlí mimo svou příslušnou správní oblast, vrátili domů, jednak aby vyhověli zákonnému nařízení o sčítání lidu a jednak aby se mohli pilně věnovat obdělávání svých přidělených pozemků.“
Co se týká Josefa a Marie, vynořuje se ještě jedna otázka. Proč chtěl Josef dát Marii potvrzení o rozvodu, ačkoli byli teprve zasnoubeni? V Matoušově evangeliu se můžeme dočíst, že se Josef o Mariině těhotenství dozvěděl v době, kdy mu „byla zaslíbena k manželství“, tedy ještě než se vzali. Josef nevěděl, že je Marie těhotná „ze svatého ducha“, a tak logicky došel k závěru, že mu byla nevěrná. Proto měl v úmyslu se s ní rozvést. (Matouš 1 : 18 - 20)
A tady je potřeba dodat, že Židé pohlíželi na snoubence jako by byli manželé, přestože spolu začala dvojice žít až po vyřízení všech svatebních formalit. Zasnoubení se považovalo za tak závazné, že když manželství nakonec uzavřeno nebylo -například proto, že si to strana ženicha rozmyslela, anebo z jiných závažných důvodů -, mladá žena se nemohla vdát, dokud nedostala potvrzení o rozvodu. V případě, že snoubenec zemřel, se na snoubenku pohlíželo jako na vdovu. A jestliže se zasnoubená žena dopustila smilstva, byla pokládána za cizoložnici a odsouzena k smrti. (Mojžíšova ěě: 23,24)
Josefovi bylo jasné, jaké následky by to pro Marii mělo, kdyby se tato situace dostala na veřejnost. Ačkoli cítil povinnost informovat o dané situaci zodpovědné muže, chtěl Marii chránit a předejít ostudě.proto se rozhodl, že se s ní tajně rozvede. Pokud totiž měla neprovdaná žena pozvrzení o rozvodu, naznačovalo to, že už vdaná byla.